Červenec 2012

2 část Kapitola 12.

31. července 2012 v 11:25 | Writergirl |  Čtení
Pozoroval jsem ji, hned od chvíle co vyšla ze třídy. Byla jako vítr, rychlá, nepolapitelná a hlavně skoro neviditelná díky té rychlosti. Po schodech jsem až seběhl dolů, aby mi nezmizela. Jenže jsem je sešel jen do poloviny, když mi doopravdy zmizela. Nervózně jsem přešlápl. Pár lidí se na mě udiveně podívalo, ale nedbal jsem na jejich pohledy. Zachránilo mě okno, ale nejenom před jejich očima. Našel jsem ji. Znovu.
Seděla na Nealovi, pohodlně, jako mořská panna na útesu, polo ležela, polo seděla na zádech sochy. Neal byl totiž vyobrazen, jak se schýbá, takže měl něco jako hrb. Zafoukal vítr a rozvířil tak Tifě vlasy kolem hlavy. Zbaven smyslů nad tím vyobrazením jsem se opřel o rám okna. Potom se ucítil znovu tu vůni. Zrovna jsem ji zhluboka vdechoval, když si mě všimla. Její oči se setkaly s mými. Zastavil se mi dech i tep. Vlastně i čas se zastavil. Byla jako z mýtů.
Jakoby byla jen má představa, vymyšlená mýtická bytost. V tu chvíli se její postava zavlnila. Něco jakoby uchytila rukou a najednou se větev, která zakrývala záda sochy, sesula k zemi. Sýpavě jsem se nadechl. Tifa se podívala za větví a potom se spustila po hladkém kameni dolů, dokud se o větev nezastavila. Viděl jsem pouze její hlavu, a věděl jsem, že si čte moje tajemství. Vyryté do stoletého kamene z upřímné lásky. Znovu se na mě podívala.
"To…není Afrodita, že?"vyděsil mě Jace, co se jako stín zjevil za mými zády. Natočil jsem hlavu do profilu a vycítil, že čeká na odpověď. Pohlédl jsem znovu z okna, ale Tifa už byla pryč. "Ne."zašeptal jsem, abych zjistil, jaký to na mě bude mít dopad. Afrodita byla mrtvá, asi těžko by to mohla být ona. A kouzla se zázraky už se dávno rozplynula v prach. "Ne, slyšel jsi. Je to Ti-fa."pronesl jsem hořce stejně, jako ona přehláskovala své jméno.
"Myslel jsem si to, měla takové jiné oči. A taky jiný hlas. Bylo to, jakoby za ni mluvila nějaká malá holčička. Což se spojením jejího charakteru a tak vůbec… prostě děsivé."zasnil se Jace pohledem z okna. "Strašidelné…"uklouzlo mi to slovo. Myslel jsem s, že když ho vyslovím nahlas, zjistím jeho pravý význam. Marně. "Jo, víš…ten hlas zněl, jakoby za ni mluvil nějaký duch. Vždyť ani nehýbala rty." Ale hýbala, vždy se pootevřely do uzounké škvírky. Jenže to Jace nezaznamenal, zřejmě. "Hele,"nadhodil povzbudivě a jeho teplá dlaň chytila mé rameno. "pojď raději do třídy. Ať nemáš problém. Myslím, že Sofia ti pro dnešek starosti dělat nemusí."nemusí. To má pravdu. Naposled jsem se ohlédl z okna. Naposled?
Konečně zvonek ohlásil vytoužený konec prvního dne ve škole. Myslel jsem si, že radostí proskočím stropem. v třetí hodině jsem málem usnul, nebýt Cassie, která pořád žvanila něco o 'té nově příchozí' podivínce v černém, co byla tak podobná Tifě. Podle Cass je to její utajené dvojče, které se teď domáhá jejího majetku. Což je samo o sobě pitomostí, jelikož Afrodit neměla žádný majetek a chajda, ve které bydlela ani její nebyla.
Sebral jsem všechny tužky a papíry, které jsem spíš pomačkal, než počmáral a zasunul jsem je do tašky. Jace na mne počkal u dveří, opřený o lemování. "Jdeme se zdlábnout?" přikývl jsem. Měl jsem hlad jako vlk. Svačinu od Talye jsem snědl už po druhé hodině, abych zapomněl na tu dívku- Tifu. Moc to nepomohlo, ale hlad byl teď ještě účinnější, než plné břicho. "Plnou parou vpřed." Vsrkl jsem zpět sliny do úst na důkaz hladu. "Jak je libo."usmál se potěšený Jace a začal se prodírat chodbou mezi studenty.
Dobře najezen jsem vyšel s Angelem a Jacem ven z jídelny. Prošli jsme kolem další brány a holého oblouku až na hlavní nádvoří, nazvané Nealovým. "…no a vlastně potom jsem šel dolů a ona tam byla a já ji to nedokázal říct. Chápeš. Ona je taková.." "Jo tichá. Vím… máš to těžké." "Ne o moc jak ty." "Jsme na tom stejně. Cass ani neví, že k ní něco cítím." "Jenže se s ní aspoň bavíš, tak není divný, když se jí chceš na něco zeptat." "Tak se s ní pobav." "Se ti řekne."
"Moment."odloučil jsem se od Angela a Jace, kteří spolu probírali trable s dívkama. Moc mě to nezajímalo… chtěl jsem jenom vědět, jestli si toho opravdu všimla. Ano, myslím ten nápis A+K. Jestli je Tifa nějak reinkarnovaná, nemohlo by to v ní probudit Afroditu? Samozřejmě jenom, kdyby jí byla v minulým životě. Došel jsem po štěrku k soše a ohlédl se, jestli můj odchod ti dva romantici zaznamenali. Vypadalo to ale, že si mě ani nevšimli. Hold… ženské jsou velice důležité. Aspoň pro ty dva. Pro mne samozřejmě též, ale pro mne je jen jedna tak důležitá. Totiž byla, nebo je?!
Proto jsem teď vylezl na jednu větev a pohlédl na místo, kde mělo být v kameni vyryta moje přísaha. Zalapal jsem po dechu. Udeřilo to jako infarkt, nečekaně jako rána kladivem do prsou. Spadl jsem z kamene a udeřil se do hlavy.
"Kayi, žiješ? Kayi. Kayi!"probraly mě hlasy z temnoty zpět do reality. Pomalu jsem zamžikal a otevřel oči. Nejprve jsem uviděl dva Jace s Angelem, než se mi obraz zostřil a zbyly jenom originální jedinci. Chtěl jsem zvednout hlavu, ale jako pod úderem nože jsem se svalil znovu na štěrk. "Cos proboha dělal kámo?"zeptal se mě Angel a pomohl mi se posadit. "Si uklouzl?"zeptal se mě Jace a díval se na mě zkoumavě modrýma očima.
"Já…já ani nevím."vykoktal jsem ze sebe. Angel přikývl a sklonil mi hlavu, aby se podíval, jestli jsem si něco neudělal. Jaceovy kroky se mezitím vzdálily ode mne, ale hned zase přispěchali. "Je prasklá!"zašeptal. "Není, jen tam bude mít bouli, nemusíš ho strašit Jaci. Hlavu bude mít v pořádku."ohradil se Angel a dovolil mi, abych se narovnal.
"Ne jeho hlava, ale on."zdůraznil Jace a ukázal na Nealovu sochu. "Praskla."svěsil rozpažené ruce a přidřepl si ke mně. "Praskla? Kde?"postavil se Angel a přiklusal k soše. Trochu ještě omámeňě jsem ho sledoval. Jeho tázavý pohled se najednou vytratil a nahradila ho vyděšená grimasa. "A-ha."zašeptal a po něčem přejel prsty.
"Co se stalo?"nechápal jsem a malátně se postavil na nohy. "N-nic."zakoktal se Angel a odstoupil prudce od sochy. "Přestaň. Co ruplo?"nechápal jsem stále. Prošel jsem kolem Jace. "Kayi, bylo by lepší, abys.." "Nech mě být. Co tam je?"odrazil jsem jeho paži a skočil k soše. Zastavil se mi dech. Nealova záda byla puklá…hluboká prasklina se táhla od jeho šíje až dolů,mě k nohám. Ale to, co způsobilo můj kolabs… +, to plus, které spojovalo A s K bylo přeťato. Přesně uprostřed…prasklina jím krásně prošla. Kámen se rozpůlil a moje přísaha, že ji budu milovat, dokud se to plusko nerozpůlí, byla ta tam. "To ne…"vzdechl jsem a znovu se dotknul rýhy v místě plus, jako předtím Angel.
"Asi je to tak lepší Kayi."pronesl smutně Jace. "Třeba to tak chtěl samotný Neal, přece je to jeho socha. Možná by ses neměl tak.." "Trápit?"skočil jsem do řeči Angelovi. "Tak proč mi ji vzal co?" rozkřičel jsem se na něj a udeřil ho rukou do prsou. "Proč jí teda nechal umřít? Proč si nevzal mě? Nebo nás oba?" zalykal jsem se slzami a křičením na sebe poutal pozornost. Otočil jsem se pln vzteku na Angela a začal se k němu nebezpečně blížit. "Proč? Co udělala špatně?" Angel začal ustupovat. "Ne,"začal jsem s vysvětlováním a zděšení v Angelových očích mě jen povzbuzovalo. "Ona za nic nemohla. Byla nevinná." Angel narazil zády na zeď budovy. Jeho křídla se nesouhlasně zatřepotala. "To já za to mohu. A její smrt mě měla potrestat, tak proč mi to udělal?!" teď už jsem dospěl k Angelovi a plival na něj svoji pobranou agresivitu. Ruce se mi zatli v pěsti, až klouby zbělali a nehty pronikli pod kůži.
"Kayi…prosím,"zajíkl se Angel, zděšený mou agresivitou. "Ne!"utnul jsem ho. A vztyčil proti němu ukazováček. "To já prosil! A jak dlouho a stejně mě nikdo nevyslyšel. Ale proč?" "Ja-jak t-to mám vědět?" zrudnul Angel a shrbil se. "Nevím, ale víš, jak mě s ní spojit. Znovu!" pronesl jsem tiše, ale tvrdě. Tlačil jsem na něj svým pohledem. Jeho roztřesený pohled svědčil o tom, že pochopil, co po něm žádám. Ano, byla to smrt.
"Prosím, Angeli, já tě prosím! Pomoz mi."naléhal jsem na něj a přisunul jsem se k němu o jeden krok, takže jsem na kůži cítil jeho dech. "Kayi, proboha, to nemůžeš.."začal se vymlouvat. "Ale můžu to po tobě chtít. Já to po tobě CHCI! Chápeš?!"chtěl jsem ho chytnout za ramena a zatřást s ním, ale Angel byl tak vystresovaný, že zareagoval na moji histerii jako na útok a vzlétl.
"Kayi, vzpamatuj se proboha!"uslyšel jsem za sebou zoufalé výkřiky Jace. "To nemůžeš chtít po Andělovi!"vysvětlil mi moji chybu. "Tak mi pomoz ty, Jaci. Příteli." Otočil jsem se na něj prudce. "Víš, že to nejde! Afrodita to přece nechce ne?"zkusil to na mě jinak. "Nechtěla! Jenže teď je všechno v prachu!" rozkřikl jsem se a vztekem uchopil svou runovou sílu a proměnil se. "Kayi!"zaječel Jace a v mžiku se proměnil též. Kolem něj se utvořil narůžovělý výboj jiskřivých orbital, které asi třikrát obkroužili kolem jeho postavy, než přede mnou stanul v elastické zbroji. "Prosím tě, vzpamatuj se." Snažil se mě zmanipulovat. "Ne, já tě prosil první!"zakřičel jsem na něj a z mého vzteku jsem pocítil přítomnost aury. Velice nebezpečné aury plné výboje blesku. Začalo to kolem mě jiskřit, jak přeskakovala elektřina…praskalo to a modře šlehalo.
"Udeřil ses do hlavy!"začal mě znovu přesvědčovat Jace, který stál před Nealovou sochou. "Jen si to namlouváš, Kayi, odměň se pros-, prostě se odměň."nařídil mi Jace opatrně. Já jen posílil svou Auru. Teď se sem tam z modrého oválu kolem mě uvolnil blesk a udeřil s praskáním do země. Byl jsem jako velká chodící koule, ze které šlehaly blesky. A čím víc energie jsem do Aury cpal, tím víc a dál šlehaly. "Kayi! Ještě někoho zabiješ!"zaječel na mě Jace a nechal jednu z orbital, aby se před něj nastavila jako štít. Jenže neměla sloužit k zaštítění. Jaceova runa byla energie. A tu mi právě začal pomocí růžovo-modrého kola ubírat z aury. "Přestaň!"obořil jsem se na něj. "Je ti to k ničemu!"jenže jsem se mýlil. Jeho runa mi začala krást pěkně velkou sumu energie. Výboje mé aury značně slábly, stejně jako já sám. "Vzdej to! Odměň se a přestanu!" nabídl mi východisko Jace. "Jak velkorysé. Nikdy! Nech toho snažení!" naštval jsem se ještě víc a znovu svou auru naplnil energií, až se mi před očima mihly hvězdičky. "Kayi…přestaň! Jinak se zab-,"nedořekl Jace, protože mu došla má lest. Spoléhal jsem totiž na Jaceovu dobromyslnost.
Ale on tu svou černou díru, která hltala mou energii, pryč neposlal. "Copak, copak?"ušklíbl jsem se…ale najednou mnou projela vlna obav. Vlastně, co jsem si myslel? Chtěl jsem, aby ze mě Jace vysál všechnu energii a tím mě osvobodil od zemských okovů, ale ta druhá část mého Já spoléhala na to, že to Jace neudělá. Ale on místo toho svou vysávačku zesílil stejně, jako já Auru. "Můžeš zabít i ostatní! To za to nestojí, nemyslíš?" vytřel mi zrak Jace a jeho orbitala se začala zvětšovat do prstence, který mě semknul v kruhu. Obklíčil mě svou silnou pojídačkou energie ze všech stran a znemožnil tak auře výboje.
Jedna noha se mi podlomila, pak druhá. Klečel jsem uprostřed dvou různých kotoučů a přemýšlel, jestli opravdu chci zemřít mezitím, co tenká Jaceova membrána zachycovala moje blesky, které byly stále neúnavně vrhány proti její silné zdi. Čím silnější jsem výboje vytvořil, tím silnější byla Jaceova membrána, poháněná mou vlastní energií. "Kayi přestaň!"zakřičel Jace a malinko povolil membránu. Využil jsem jeho záchvěvu slabosti (a starosti o můj život) a nechal celou svou energii nasytit poslední výboj blesku, který celou auru a udeřil směrem k Jaceovi.
Když blesk opustil auru, která se pod jeho silou rozplynula, opustila mě všechna energie v těle. Obraz před očima se mi zamlžil. Spatřil jsem jenom zmrazeného Jace, jak stojí jako opařený a hledí na mě, a taky výjev, jak pod silným výbojem padla Nealova socha. Zvedl se oblak hustého prachu a štěrku, na který jsem upadl při ztrátě vědomí při nedostatku energie. Když nemohu zemřít já, a bůh se zabít nedá, zemře aspoň kámen, jenž nosí jeho podobiznu!

Top týdne (2)

30. července 2012 v 19:13 | Writergirl |  Top týdne
Pondělky jsou určeny meme Top týdne z dílny Luu z Little Ramblings.

O co jde:
  • Uveřejnit top 10 knih, postav apod. na dané téma.

(sice to všechno nejsou knihy, ale tak malinká změna k dobru ne?! :D)
Omlouvám se, ale bude to Top 20 bo jich je hodně :)

Knihy (filmy) s nejhezčími soundtracky


1) Lord of the Rings
Autorem třídílné série o pouti temného prstenu, J. R. R. Tolkien, který rovněž napsal i Hobita, může být s filmem velice spokojen.
Na první místo jsem LOTRa dosadila kvůli nejhezčím melodiím.
Ty nejhezčí z filmu jsou podle mě: Mordor theme, Rohan theme, Aragorns sleepsong a další...

2) Chronicles of Narnia
Autorem několikadílových příběhů z Narnie je C. S. Lewis. I on může být doprovodnou melodií ohromen jako já.
Pěkná písnička k Narnii je The Call, pak The battle, evacuating a jiné...

3) Harry Potter and deathly hallows part two
I když film mě trochu...zamrzel (že při Voldemortově smrti tam krom Harryho nikdo nebyl) skladba s názvem Statues- jako soundtrack č. 9 je úžasná! Samozřejmě i znělka sama o sobě je pěkná ;)
Nesmím ale zapomenout na Lily theme- která je také velice vycítěná ^^

4) Pirates of the Caribean
S písní He's a pirate určitě figuruje do první pětice! Klaus Badelt má nádherné songy, které se k filmu brilantně hodí!!! Dále pak i píseň The Kraken- která se dá ale nazvat i Davy Jones theme je velice výstižná a svým způsobem hrůzná :D nádherná melodie hrací skříňky z PotC a truhla mrtvého muže.
Dalším, kdo PotC ztvárnil nádhernou hudbu (třeba u zátoky pěn ve 4) je Hans Zimmer!

5) the Hunger games
S písní Deep shadow- která je nádherná a krásně hratelná na klavír

6) How to train your dragon
Nejlepší písnička, hratenlá na klavír, úchvatná a chytlavá melodie, to je song s názvem: Test drive!
Ale protože na tohle místo chci dosadit i dalšího skvělého hudebníka: Alana Menkena, bude se Httyd o šesté místo dělit s
The Tangled a písničkou : Kingdom dance!!! Protože obě dvě jsou skvělé!

6) Naruto
S písničkou Sadness and sorrow, kterou se učím na klavír a která se mi nehorázně zalíbila ^^

7) Kung-fu panda
Vybrané a nejhezčí melodie : Oogway ascends, Sifu's flute, nejhezčí (od Hannse Zimmera) Secred pool of tears, the Hero a další :)

8) snow white and the huntsman
S písničkou k traileru, trpasličí Gone, we build a home - náádhera, a The Quest

9) Madagascar 3 s Mártyho cirkusem a jeho hodinovou verzí na youtube

10) Avengers
s songem č. 18 the Avengers, avengers assembled

11) Twillight
I když film sám o sobě byl děsný, hudba byla pěkná ;) třeba river flows in you

12)Star wars
Prostě znělka je božííí ^^

13) Transformes
Linkini se k tomu hodí: New divide a jiné ^^

14) Ice age 4
S titulní písní We are od Keke Palmer

15) Forest Gump
A jeho titulní píseň

16) Avatar
Písnička I see you je nádherná

17) Peter pan
The flying

18) Sherlock Holmes
A písničke the end? Která se mi fakticky líbí!

19) The magical of the lepricons
S písní We can fly away

20) Indiana Jones
S překvapivým názvem Indiana Jones theme

Snad se vám líbí :)
Writergirl

Izabela/Izzy

30. července 2012 v 17:53 | Writergirl
>>Izabela: Izzy:
Je to pravý opak Elisabeth. Je neposedná, její hiperaktivita odpovídá jejímu věku. Pořád se culí a provokuje. Stále si něco prozpěvuje, někdy jen holé melodie, někdy si k ní přidá slova, takže se to sice rýmuje ale nedává smysl. Hraje na flétnu, ale spíše zpívá. Miluje puntíky, proto má na gumičkách malé kuličky. Její oblíbenou barvou je bílá. Vlasy má černo fialové, ojediněle namodralé, stejně tak oči, má je lehce vlnité, proto nosí vysoké copy nad ušima. Runou je pravá polovina obličeje, kterázčerná pokaždé, když se někde blízko Izzy rozezní hudba.


(omlouvám se za kvalitu mého foťáku, ale nefunguje mi skener- taťka to dá spravit, ale nevím za jak dlouho :-/)

Writergirl

Už jen Měsíc prázdnin!

29. července 2012 v 15:24 | Writergirl
No...není to moc rychlé? Že už skoro (za den) končí červenec a zbyde nám užjen měsíc "klidu?"
Kdo se těší do školy? Já i celkem ano, ale jen na kamarády.
Předchvilkou jsem přijela z tábora a stále se mi stýská...všechno tak desně letí.

Kolik že to má ten měsíc týdnů? 4-3? Mě příjde že má 1 den a už je konec...;(

Writergirl

PKPO (3)

22. července 2012 v 12:17 | Writergirl |  Posuď knihu podle obalu

PKPO je nedělní meme od Syki. Jde o to vybrat si jeden obal knihy, publikovat k němu stručnou anotaci knihy a posoudit ho. Pravidla najdete zde. Moje příspěvkytady.

1.Meme se bude objevovat na blogu v NEDĚLI.
2. Vyberete si jeden obal knihy, publikujte k němu stručnou anotaci knihy a posuďte ho.

název: Krásná Loupežnice

podnázev: Bojovala o život, loupila z lásky
autorka: Celia Reesová

Obálka:

Anotace: (velmi stručná, ale výstižná): Neodolatelní silniční lapkové. Tajné řády. Proradní snoubenci. Kouzlo převleku v muže. Francouzká revoluce. Spiklenci. Odvážní mladíci, zapálení pro svobodu. A proti tomu všemu jediná dívka, krásná, neohrožená a mladá...

Dojem z obálky: Je na ní velice krásná dívka, s kloboukem a sundanou rouškou přes obličej, značně převlečená za loupežníka. Říkáte si, proč by to dělala? Vždyť je krásná, nepotřebuje si život ukončit na šibenici.
Velice příjemné je i pozadí, jako pergamen.
Ale nejhezčí (kromě dívky :D) je ten citát: Bojovala o život, loupila z lásky. To už Vás tochu obměkčí.

Shrnutí:
Obálka: pěkná, neotřelá
Kniha: perfektní!

Writergirl

Jako ohrožený druh, napokraji zkázy...a naprostého vyhlazení

17. července 2012 v 19:42 | Writergirl
Optimismem trpí lidi, co umí žít. Nedělají si z ničeho hlavu, neztrácejí naději, rozesmívají smutné tváře, podporují padlé k novému vzletu. Tento "druh" lidí je velice...potřebný. Myslím to pěkně, hold takový lidi, jakoby seslalo samo nebe.
Bohužel rychle vymírají.
V dnešní době se buď všichni mění v realisty...počítají penízky a nechají se unášet stresem. Rozvádějí se dva roky po manželství, kradou si děti...neví už jak žít.

Opak optimismu je pesimismus. Ten já upřímě nenávidím.
Je to ten typ lidí, kteří jsou nevrlí, nakvašení, kteří v nic nedoufají, všechno odsuzují, jiným i ztrpčují život. A právě tento "druh" se podle mě hromadí a hromadí- jako mšice.

Optimista je něco zázračného, já osobně jsem těmito lidmi celkem obklopená a myslím, že sama do této skupiny patřím, i když mám sklony k melancholii...což je sice dost sporující, ale zpět k optimismu.

Podle mě tedy těchno božích darů ubývá a značným tempem. Lidé se nechávají strhnout obavami, už se nedokáží radovat, ale jen brečet pro to co nikdy mít nebudou, než by se umáli na to co mají.

Dle mě by optimista měl být hlavně kamarád. A s opťáky není težké se spřátelit. ;)

Zkuste být aspoň malinko šmoulimističní :D (optimističtí) však: aby bylo dobře, musí být zle. Vždy může být ještě hůř.

A teď otázka na tělo, kdybyste si mohli vybrat mezi : pesimistou - realistou - optimistou =koho byste si sebou vzali na pustný ostrov?


A jeden vtip:
Otec měl dva syny-dvojčata. Optimistu a pesimistu. Jednou, na jejich narozeniny chtěl vyzkoušet, do jaké míry sahá jejich optimistická a pesimistická stránka.
Pesimistovi zaplnil pokoj až po okraj hračkami.
Optimistovi zase nechal navézt do pokoje hromadu trusu.

Pesimista přišel domů a mezi hračkami se rozbrečel. ,,Než si přečtu ty návody k použití´, budu pak muset měnit baterie, a potom se mi rozbijou, budu je muset zreciklovat..."naříkal.

Optimista začal poskakovat na vrcholku kupy koňského hnoje a jásal: ,,Tady někde je určitě schovanej poník!!!!"


Writergirl

Melancholie nebo skutečnost?

17. července 2012 v 19:02 | Writergirl
Dneska, byl divný den-svým způsobem.
Proč?
Protože se stalo pár deprimujících věcí, ale možná že jsou tak depresivní jen mou melancholií?

1) konečně jsem se sešla se svou BFF, a konečně se mi tím ztvrdilo, že je pořád má kamarádka. Trochu (víc) nám to v posledních měsících skřípalo, ale jeden den to vyřešil. Jsem moc ráda, ale tuhle radost ppřebyl můj...velice nudou poháněný mozek.

Víte, jsou prázdniny, ale nikdo se mi neozval, všichni na mě zapoměli, no a to skončilo tak, že jsem se začala učit. Našla jsem si stránky o antropologii, biologii, něco málo o genech, zpívám (krákorám), hraju na klavír-stáhla jsem si asi 20 novým filmových not.
Potom samozřejmě otravuju Vás na blogu, ale hlavně vražedně přemýšlím nad sebou a životem.
Což, je hodně špatné!

No...když jsem chtěla jít domů...zavolal nám kamarád a pak se celý ... Konec dne ubíral smrtícím tempem. A mě něco možná došlo.


Je možné, že jen proto že je J má nejlepší kamarádka, tak já jsem pro všechny něco jako dopravní prostředek ? Jako její?
Že se se mnou všichni baví jen pro to, aby se J bavila s nima? Že já jsem prostředník, co nevědomky dělá rohožku??? Nevědomý dohazovač?

Svět je smutný, a možná tohle všechno je jen plod špatných situací a okolností- kdo ví.
Ale stává se mi to často (krát). A hlavně....ale to je jedno.



Prostě je možný, že já jsem jen ta, která má za úkol (dle jiných) tahat kamarádku všude kam oni chcou?
Snad se v 9tce všechno změní....;(
Páč mi příjde, že mi nikdo nerozumí a nechápe mě :-/ a to je přece dobrej důvot k melancholii, k takovým myšlenkám a k breku ne?

Writergirl

Colleen Houcková - tygrovo prokletí I.

15. července 2012 v 20:00 | Writergirl |  Recenze knih
Tygrovo prokletí
Colleen Houcková
"Vášeň. Sudba. Čest. Byli byste ochotni to dát na misku vah, abyste mohli změnit svůj osud?"

MV: Praha
RV: 2012
N: CooBoo

Obálka:

Anotace: Sedmnáctiletou Kelsey by nejspíš ani ve snu nenapadlo, co jí čeká tohle léto; že se bude pokoušet zlomit tři sta let starou indickou kledbu. A to se záhadným bílím tygrem Renem. Nadruhé straně zeměkoule. Ale přesně to se stane. Kelsey je vtažena do dobrodružství, kde na ni čekají temné síly, prastará magie a mystikou zahaleny světy, v níž není nic takové jako se na první pohled zdá. Nakonec musí riskovat vše, aby pochopila dávné proroctví a mohla tak kledbu zrušit navždy.

Spoilery: Kelsey mě nehorázněnaštvala, když odmítla Rena!!!!!!!!!!!! Tohle tuhle knihu postaví do příští Top týden!

Názor: hrozně se mi líbili ty indické legendy a příběhy co se tam odehrávaly. Bylo to velice pěkné...zajímavé, něco jiného.
Ale nadruhou stranu strhávám bod za její neschopnost! Možná udělala dobře, že nakonec pláchla, ale myslím, že to nebyl dobrý plán, rozhodně je mi Rena líto a Kelsley teď nechápu. Protože všechno dělá pouze ze strachu... Namlouvá si sice očividné a dalo by se říct že i pádné výmluvy proč s ním nezůstat, ale jde z jejích pocitů jasně najevo, že se pouze bojí s Renem zůstat! Proto nechápu její zbrklý útěk domů, kde ji zřejmě buď vyvraždily pěstouny (Lokeš) anebo Nilima je na zlé straně...kdo ví? Asi si opravdu budu muset přečíst i dvojku :D i když jsem na Kels divoce rozzuřená, jak tygr :P

Hodnocení (0/5):
3/5

Jinak děj je celkem dooost akční, takže pro mě aspoň chvilkový ráj na zemi, kromě toho pitomého Kelsleyna rozhodnutí bylo všechno pěkné :)

Doba čtení: dva dny (vyšla jsem z formy :D)

Writergirl

Darren Shan - Demonata I

15. července 2012 v 17:36 | Writergirl |  Recenze knih
Darren Shan
Demonata

BŮ knihy:
MV: Praha
RV: 2010
N: Cooboo

Obálka:
(omlouvám se, že to není s českým popisem :))

Anotace: když se Grubbs Grady poprvé setká s Lordé Lítost a jeho ďábelskými nohsledy, zjistí tři zásadní věci:
  • Svět je zvrácený...
  • Magie existuje...
  • Démoni jsou skuteční
Doufá, že už nikdy znovu neprožije takovou strašlivou noc plnou brutální smrti a temnoty. Ale plete se...

Spoilery: Nejvíc mě dostalo, otevřu knihu a první kapitola baf, krysí střeva. Řeknu si panebože, co jsem si to půjčila? Nicméně, nejsem z cukru :)
Když zabili jeho rodinu, bylo mi fakt blbě. Potom dlouho nuda, ale když padlo podezření že je strýc vlkodlak, bylo to faaakt hustyyy. A potom, když vlkodlak byl Bill-I. A když Grubbs vyhrál a jak si nakonec jeho strýc z něho udělal legraci-hahaha fakt jsem se smála :DDDDD ten konec neměl chybu :D

Názor: začátek je celkem dost brutální a ohavný...ale je to jen předehra, pak už se nic takového neděje :) rozhodně...konec mě rozesmál :D ta poslední věta...ochch....chytla jsem záchvat :DDD

Doba čtení: jeden večer (dočetla bych to, ale měla jsem nahnáno :D a byla tma!!!) a odpoledne

Hodnocení (0/5):
3-4/5

Bylo to takový normální. Byly tam hezky zakomponovány šachy atd...;) ale ..zas tak mě to nebere. Uvidíme druhej díl :)

Writergirl doporučuje (ale né slabejm žaludkům :D)

PKPO (2)

15. července 2012 v 12:12 | Writergirl |  Posuď knihu podle obalu

PKPO je nedělní meme od Syki. Jde o to vybrat si jeden obal knihy, publikovat k němu stručnou anotaci knihy a posoudit ho. Pravidla najdete zde. Moje příspěvkytady.

1.Meme se bude objevovat na blogu v NEDĚLI.
2. Vyberete si jeden obal knihy, publikujte k němu stručnou anotaci knihy a posuďte ho.

název: Dračí Brána

autorka: Jenny-Mai Nuyen

Obálka:

Anotace: Mezi lidské národy Myrdhanců a Haradonců se vkradlo nepřátelství. Díky největší dračí gardě na světě byli Haradonci dosud neporazitelní...
Když mladík jménem Revyn vstoupil do armády, aby unikl své temné minulosti, objevil v sobě zvláštní dar: umí mluvit s draky. Tajuplná zvířata však mizí v husté mlze vysílané neznámou mocí. Aby Revyn draky zachránil, spolčuje se s elfí dívkou jménem Yelanah, která, jak se zdá, zná jejich tajemství.

Dojem z obálky: Podle mě je obálka až moc običejná. Nerozumím tomu pozadí, těm horám. Mohl tam být klidně les, ve kterém se děj knihy z části odehrává. Nebo mlha. Ten zlatý ornament po obvidu knihy je sice pěkný, ale zdaleka nevylepší suchost obálky. Ani drak, který je zlatě vytisknut nad zlatým názvem knihy.
+u této knihy patří přísloví: nesuď knihu podle obalu!!!

Shruní:
Obálka: Nic moc...suchá.
Kniha: Je úžasná! :D perfektně vymyšlené a zamotané, příjemný konec ;)

Writergirl

T.O.P. S.E.R.I.E.S.
The Chronicles of Narnia by C.S. Lewis
Divergent by Veronica Roth
Eon by Alison Goodman
Fallen by Lauren Kate
Harry Potter by J.K. Rowling
The Hunger Games by Suzanne Collins
If I Stay by Gayle Forman
Iron Fey by Julie Kagawa
The Lord of the Rings by J.R.R. Tolkien
The Mortal Instruments by Cassandra Clare
Numbers by Rachel Ward
Twilight by Stephenie Meyer
Wings by Aprilynne Pike
The Tiger Saga by Colleen Houck